Válcuje už LCD pomalu plazmu
Napsal: pondělí 19. 5. 2008 16:56:54Válcuje už LCD pomalu plazmu? Nejen v Evropě, ale také na americkém trhu pokračuje bitva mezi televizory s plazmovou a LCD obrazovkou. Několik studií trhu poukázaly v posledních měsících na to, že technologie LCD začíná překonávat konkurenční plazmu a stává se dominantní technologií.
Do deseti let se odhaduje, že plazmové obrazovky zaniknou. Jiné studie odhadují na rok 2011 poměr LCD:plazma:klasická obrazovka na 75:15:10.
Mezitím studie firmy iSuppli překvapivě prokázala, že i když v první polovině roku byl nedostatek plazmových obrazovek, jejich cena výrazně poklesla, především díky konkurenci v podobě LCD. Odhaduje se, že obrat prodeje plazmových obrazovek poklesne za příštích pět let z dnešních 10,2 miliard dolarů na 8,7 miliardy, i když se počet prodaných obrazovek zvýší z loňských 10 milionů na 23,6 milionů.
Výrobci plazmových obrazovek, které byly na trhu dříve, se dnes snaží vylepšit jas, energetické nároky a cenu a doufají, že negativní trend zastaví. V minulém roce se ve Spojených státech prodalo 5,2 milionů televizorů s LCD obrazovkou a pouhý milion s plazmovou obrazovkou, o rok dříve to bylo 2,5 milionu vs. 750 000. Z cenového pohledu klesá cena plazmových obrazovek více, zatímco průměrná cena LCD klesla z 989 dolarů na 932, cena plazmových obrazovek poklesla z 2 480 dolarů na 1 664.
Výhody LCD zůstávají stejné: kvalitnější jas v osvětlené místnosti, nižší cena a nižší váha. Mezi nevýhody patří znatelné zpomalení u rychle se pohybujících objektů, v některých případech potíže s černou plochou a u méně kvalitních výrobců potíže s vypalováním pixelů.
Výhodou plazmových obrazovek je vyšší životnost, kvalitnější obraz pokud se díváme z úhlu a vyšší kontrast. Mezi nevýhody patří zejména riziko vypálení, pokud na obrazovce necháme dlouhou dobu stejný obraz. Většinou se mluví o 24 hodinách, to však v reálné situaci je velmi málo pravděpodobné. Další nevýhodou je skutečnost, že na americkém trhu jsou plazmové obrazovky až od velikosti 32 palců a z pohledu transportu větší křehkost. Při provozu se tyto obrazovky více ohřívají, proto potřebují vzadu za modelem nechat o něco více prostoru pro chlazení. Ve speciálních případech, pokud bydlíte ve velehorách, mohou mít plazmové obrazovky potíže nebo si budete muset zvolit dražší, speciálně připravené obrazovky pro vysokou nadmořskou výšku.
Rozhodnutí zda koupit televizor s LCD nebo plazmovou obrazovkou je tedy stále více méně nerozhodné. Kvalitou obrazu se obě obrazovky stále více přibližují a rozdíly v obrazu se snižují. Ani jednotlivé výhody již dnes nejsou tak markantní jako dříve, takže k rozhodnutí přispěje spíše to, kolik máte právě v peněžence a jak se vám dotyčná televize a její obraz líbí...
Jakou tedy zvolit technologii aneb LCD nebo plazmovka?
Se stále dravějším tempem a mocnější digitalizací naší společnosti jednou přijde i pro toho nejspořivějšího majitele CRT obrazovky (ať již počítačové, či v podobě TV), zásadní otázka: jak si vlastně vybrat mezi technologií LCD a plazmovou?
Plazmový a LCD monitor jsou na první pohled stejná věc - zařízení, které zobrazuje vizuální informace nám, uživatelům. Také se většinou jedná o podobné ploché panely na stojánku, ovšem tenký profil je místo, kde podobnosti končí. V první řadě, LCD i plazmové obrazovky používají k samotnému vytvoření obrazu různých přístupů. LCD technologie staví na optických vlastnostech tekutých krystalů umístěných mezi sadu různých filtrů. Obraz je vytvářen aplikací elektrického proudu, po jehož průchodu mění krystal svoje natočení a tím i optické vlastnosti daného (sub)pixelu. Plazmové obrazovky používají matici malých plazmových buněk, které tvoří obraz precizní aplikací elektrického napětí. Jak se vzápětí dozvíte, každá tato technologie má nějaké výhody a nevýhody, o kterých je dobré vědět a pamatovat na ně při výběru...
I. Výhody plazmových obrazovek
S ohledem na princip technologie a sestavení maticového obrazu umí plazmové obrazovky zobrazit temnější černou čistě z toho důvodu, že podsvícení každé buňky lze regulovat samostatně. "Černá" na LCD je vždy znehodnocena odpadním světlem pronikajícím od osvětlovacích LEDek či fluorescenčních zářivek. Je to zajímavé, o jak opačný extrém usilují výrobci plazmovek ve srovnání s prodejci pracích prášků, zatímco ti se předhánějí, kdo nabídne světlejší bílou, výrobci plazmovek se pro změnu trumfují, kdo nabídne tmavší čerň a tím i větší kontrastní poměr. Ten je ve srovnání s LCD vyšší a drží se v řádu 20 000 až 5 000 : 1 proti běžným cca 1 000 : 1 u LCD, ovšem již byly předvedeny technologie, které mají zajistit LCD kontrast kolem 500 000 : 1 a je více než jisté, že na nových technologiích pracují i lidé kolem plazmovek a OLED TV. Kontrastní poměry se ovšem často měří za ideálních podmínek, ke kterým má běžně umístěná plazmová TV puštěná odpoledne s bočním světlem poměrně daleko. Je také dobré rozlišovat mezi tzv. statickým a dynamickým kontrastním poměrem. Zatímco první udává poměr jasu nejjasnějšího a nejtmavšího u najednou zobrazených bodů, druhý specifikuje poměr nejjasnějšího a nejtmavšího bodu, jakého je systém schopen celkově. Jak sami jistě tušíte, dynamický kontrastní poměr se dá pomocí různých triků (zeslabení síly podsvěcovacích zářivek) poměrně slušně natáhnout. Výrobci monitorů častěji samozřejmě uvádějí to druhé, protože vyšší hodnota vypadá v ceníku opticky lépe.
Plazmovky mají oproti LCD také velmi dobré pozorovací úhly, jinými slovy, můžeme se na ně dívat z širšího úhlu, nežli začnete pozorovat barevné změny obrazu. Stále nové a nové generace LCD se s tímto problémem ovšem vyrovnávají čím dál lépe.
Velmi výrazným plusem z hlediska průměrného diváka je fakt, že plazmové obrazovky produkují oproti LCD živější barvy a obvykle jich zobrazí i širší škálu.
Problém s rozmazaným obrazem u velmi dynamických scén typu sportovní přenos na LCD způsobovaný u prvních generací LCD displejů příliš pomalou odezvou již v poslední době není prakticky znát. Čím nižší je obnovovací hodnota v milisekundách, tím lépe. Opět je třeba dávat pozor na to, zda tímto údajem nemyslí jeden výrobce "přechod z černé do bílé" a jiný "přechod z černé do bílé a nazpět do černé".
II. Výhody LCD
Sice nepředpokládáme, že by člověk, který má na to, pořídit si 40 palcovou plazmovou TV, nějak extrémně řešil svoje účty za elektřinu, ovšem 200-1000 W za hodinu provozu plazmovky se může při dlouhodobém denním používání na účtu poměrně výrazně projevit. Tak jen pozor, ať se vám po měsíčním vyúčtování oči neprotáčejí rychleji, nežli elektrické hodiny na chodbě. LCD technologie mají spotřebu nižší, což jen potvrzuje jejich oblibu v přenosných počítačích, noteboocích.
Plazmové technologie nepatří k právě levným hračkám: na ty nejlevnější plazmové TV je i dnes potřeba nachystat si cca 20 - 30 000 Kč (rok 2008).
LCD displeje dnes často nabízí při nižší úhlopříčce vyšší rozlišení a jsou obvykle tenčí a hubenější, nežli srovnatelné plazmové modely.
LCD displeje nejsou tak náchylné na tzv. "burn-in" efekt, který způsobí jednu velmi nemilou věc - pokud necháte na obrazovce (obecné) příliš dlouho stejný nezměněný obraz, různé technologie mají různou tendenci k jeho "vypálení," čímž vznikají nepěkné efekty "duchů." Nové plazmovky na to pamatují a mají nejrůznější šetřiče apod. Majitelé plazmovek ovšem tvrdí, že po několika dnech používání většina vypálených obrázků vybledne, takže o nějaké permanenci nemůže být řeči.
Váš názor?Já kdybych kupoval,tak bych asi plazmu,i když.
Do deseti let se odhaduje, že plazmové obrazovky zaniknou. Jiné studie odhadují na rok 2011 poměr LCD:plazma:klasická obrazovka na 75:15:10.
Mezitím studie firmy iSuppli překvapivě prokázala, že i když v první polovině roku byl nedostatek plazmových obrazovek, jejich cena výrazně poklesla, především díky konkurenci v podobě LCD. Odhaduje se, že obrat prodeje plazmových obrazovek poklesne za příštích pět let z dnešních 10,2 miliard dolarů na 8,7 miliardy, i když se počet prodaných obrazovek zvýší z loňských 10 milionů na 23,6 milionů.
Výrobci plazmových obrazovek, které byly na trhu dříve, se dnes snaží vylepšit jas, energetické nároky a cenu a doufají, že negativní trend zastaví. V minulém roce se ve Spojených státech prodalo 5,2 milionů televizorů s LCD obrazovkou a pouhý milion s plazmovou obrazovkou, o rok dříve to bylo 2,5 milionu vs. 750 000. Z cenového pohledu klesá cena plazmových obrazovek více, zatímco průměrná cena LCD klesla z 989 dolarů na 932, cena plazmových obrazovek poklesla z 2 480 dolarů na 1 664.
Výhody LCD zůstávají stejné: kvalitnější jas v osvětlené místnosti, nižší cena a nižší váha. Mezi nevýhody patří znatelné zpomalení u rychle se pohybujících objektů, v některých případech potíže s černou plochou a u méně kvalitních výrobců potíže s vypalováním pixelů.
Výhodou plazmových obrazovek je vyšší životnost, kvalitnější obraz pokud se díváme z úhlu a vyšší kontrast. Mezi nevýhody patří zejména riziko vypálení, pokud na obrazovce necháme dlouhou dobu stejný obraz. Většinou se mluví o 24 hodinách, to však v reálné situaci je velmi málo pravděpodobné. Další nevýhodou je skutečnost, že na americkém trhu jsou plazmové obrazovky až od velikosti 32 palců a z pohledu transportu větší křehkost. Při provozu se tyto obrazovky více ohřívají, proto potřebují vzadu za modelem nechat o něco více prostoru pro chlazení. Ve speciálních případech, pokud bydlíte ve velehorách, mohou mít plazmové obrazovky potíže nebo si budete muset zvolit dražší, speciálně připravené obrazovky pro vysokou nadmořskou výšku.
Rozhodnutí zda koupit televizor s LCD nebo plazmovou obrazovkou je tedy stále více méně nerozhodné. Kvalitou obrazu se obě obrazovky stále více přibližují a rozdíly v obrazu se snižují. Ani jednotlivé výhody již dnes nejsou tak markantní jako dříve, takže k rozhodnutí přispěje spíše to, kolik máte právě v peněžence a jak se vám dotyčná televize a její obraz líbí...
Jakou tedy zvolit technologii aneb LCD nebo plazmovka?
Se stále dravějším tempem a mocnější digitalizací naší společnosti jednou přijde i pro toho nejspořivějšího majitele CRT obrazovky (ať již počítačové, či v podobě TV), zásadní otázka: jak si vlastně vybrat mezi technologií LCD a plazmovou?
Plazmový a LCD monitor jsou na první pohled stejná věc - zařízení, které zobrazuje vizuální informace nám, uživatelům. Také se většinou jedná o podobné ploché panely na stojánku, ovšem tenký profil je místo, kde podobnosti končí. V první řadě, LCD i plazmové obrazovky používají k samotnému vytvoření obrazu různých přístupů. LCD technologie staví na optických vlastnostech tekutých krystalů umístěných mezi sadu různých filtrů. Obraz je vytvářen aplikací elektrického proudu, po jehož průchodu mění krystal svoje natočení a tím i optické vlastnosti daného (sub)pixelu. Plazmové obrazovky používají matici malých plazmových buněk, které tvoří obraz precizní aplikací elektrického napětí. Jak se vzápětí dozvíte, každá tato technologie má nějaké výhody a nevýhody, o kterých je dobré vědět a pamatovat na ně při výběru...
I. Výhody plazmových obrazovek
S ohledem na princip technologie a sestavení maticového obrazu umí plazmové obrazovky zobrazit temnější černou čistě z toho důvodu, že podsvícení každé buňky lze regulovat samostatně. "Černá" na LCD je vždy znehodnocena odpadním světlem pronikajícím od osvětlovacích LEDek či fluorescenčních zářivek. Je to zajímavé, o jak opačný extrém usilují výrobci plazmovek ve srovnání s prodejci pracích prášků, zatímco ti se předhánějí, kdo nabídne světlejší bílou, výrobci plazmovek se pro změnu trumfují, kdo nabídne tmavší čerň a tím i větší kontrastní poměr. Ten je ve srovnání s LCD vyšší a drží se v řádu 20 000 až 5 000 : 1 proti běžným cca 1 000 : 1 u LCD, ovšem již byly předvedeny technologie, které mají zajistit LCD kontrast kolem 500 000 : 1 a je více než jisté, že na nových technologiích pracují i lidé kolem plazmovek a OLED TV. Kontrastní poměry se ovšem často měří za ideálních podmínek, ke kterým má běžně umístěná plazmová TV puštěná odpoledne s bočním světlem poměrně daleko. Je také dobré rozlišovat mezi tzv. statickým a dynamickým kontrastním poměrem. Zatímco první udává poměr jasu nejjasnějšího a nejtmavšího u najednou zobrazených bodů, druhý specifikuje poměr nejjasnějšího a nejtmavšího bodu, jakého je systém schopen celkově. Jak sami jistě tušíte, dynamický kontrastní poměr se dá pomocí různých triků (zeslabení síly podsvěcovacích zářivek) poměrně slušně natáhnout. Výrobci monitorů častěji samozřejmě uvádějí to druhé, protože vyšší hodnota vypadá v ceníku opticky lépe.
Plazmovky mají oproti LCD také velmi dobré pozorovací úhly, jinými slovy, můžeme se na ně dívat z širšího úhlu, nežli začnete pozorovat barevné změny obrazu. Stále nové a nové generace LCD se s tímto problémem ovšem vyrovnávají čím dál lépe.
Velmi výrazným plusem z hlediska průměrného diváka je fakt, že plazmové obrazovky produkují oproti LCD živější barvy a obvykle jich zobrazí i širší škálu.
Problém s rozmazaným obrazem u velmi dynamických scén typu sportovní přenos na LCD způsobovaný u prvních generací LCD displejů příliš pomalou odezvou již v poslední době není prakticky znát. Čím nižší je obnovovací hodnota v milisekundách, tím lépe. Opět je třeba dávat pozor na to, zda tímto údajem nemyslí jeden výrobce "přechod z černé do bílé" a jiný "přechod z černé do bílé a nazpět do černé".
II. Výhody LCD
Sice nepředpokládáme, že by člověk, který má na to, pořídit si 40 palcovou plazmovou TV, nějak extrémně řešil svoje účty za elektřinu, ovšem 200-1000 W za hodinu provozu plazmovky se může při dlouhodobém denním používání na účtu poměrně výrazně projevit. Tak jen pozor, ať se vám po měsíčním vyúčtování oči neprotáčejí rychleji, nežli elektrické hodiny na chodbě. LCD technologie mají spotřebu nižší, což jen potvrzuje jejich oblibu v přenosných počítačích, noteboocích.
Plazmové technologie nepatří k právě levným hračkám: na ty nejlevnější plazmové TV je i dnes potřeba nachystat si cca 20 - 30 000 Kč (rok 2008).
LCD displeje dnes často nabízí při nižší úhlopříčce vyšší rozlišení a jsou obvykle tenčí a hubenější, nežli srovnatelné plazmové modely.
LCD displeje nejsou tak náchylné na tzv. "burn-in" efekt, který způsobí jednu velmi nemilou věc - pokud necháte na obrazovce (obecné) příliš dlouho stejný nezměněný obraz, různé technologie mají různou tendenci k jeho "vypálení," čímž vznikají nepěkné efekty "duchů." Nové plazmovky na to pamatují a mají nejrůznější šetřiče apod. Majitelé plazmovek ovšem tvrdí, že po několika dnech používání většina vypálených obrázků vybledne, takže o nějaké permanenci nemůže být řeči.
Váš názor?Já kdybych kupoval,tak bych asi plazmu,i když.
To byl snad projekční televizor s maximální životností lampy 30.000 hodin, ale ne LCD ... Těch 300.000 hodin ta trubice v LCD nevydrží ani omylem! A odhad a realita jsou dvě velmi rozdílné věci 
)