Freeze píše:Tak jsem byl dnes v jednom nejmenovaném obchodě a to co jsem tam slyšel mě celkem zaskočilo - jednoduše řečeno prodavač tam začal přesvědčovat rodinku co si chtěla koupit nějakou lepší TV (koukali na 32" +/-) že nepotřebujou ani HDMI ani HD ready a FullHD už prej vůbec ne že to nemá budoucnost atp ... a potom se můžeme divit že o FullHD neni zájem ...

Freeze
Kolega z práce si nedávno pořizoval novou telku a když jsem se ho zeptal, zda si koupil FullHD a ne jen HD Ready, tak řekl, že ne, že prý mu prodavač řekl, že u nás to stejně nemá cenu, protože FullHD vysílání u nás bude stejně až někdy ve vzdálené budoucnosti.
Řekl jsem mu, že se přece může dívat na FullHD filmy na Blučkách, ale na to řekl "No jo, když ty jsou moc drahý."
Když si čas od času koupím Blu-ray v normálním obchodě, tak se mě pokladní vždycky ptá, zda vím, že ten disk na běžném DVD přehrávači nepřehraju. Řekla, že se na blučka lidé ptají a občas i chtějí koupit, ale dost se diví, že si to doma na svém přehrávači nepustí. Dokud nebudou stát BDčka dvě stovky a méně, tak se u nás příliš masově nerozšíří.
Základní problém je v tom, že 60 až 70 % lidí považuje filmy za ten nejběžnější a nejobyčejnější způsob, jak zabít čas. U pokladen kin každý týden ve frontě slýchávám: "Půjdem třeba na tohle, tam je prej vidět useknutá hlava a když už to bude vyprodaný, tak možná na tamto, tam hraje ten, co hrál v tom, jak jsme na to tuhle spolu koukali." Většina lidí prostě o filmech nepřemýšlí a nechápou, proč by to taky měli dělat. Prostě se jen chtějí koukat na něco, kde se nebude moc mluvit, budou tam lidový hlášky, bude to mít už od první minuty spád a prostě to tak nějak nebude nuda. Nesledují na internetu recenze ani se moc nezajímají, co se v kinech momentálně promítá. Kvalitní filmy, které mají malou nebo i žádnou propagaci tak nechají bez povšimnutí, ale jakmile dávají v TV před a po reklamách nějakou upoutávku na film od "toho a toho slavného režiséra," tak si řeknou, že na to musí zajít.
Z českých filmů to krásně bylo vidět u "Obsluhoval jsem anglického krále," což sice není vyloženě komerční film, ale mělo to velkou reklamu ve všech sdělovacích prostředcích. Z amerických filmů je to momentálně dobře vidět na Avataru, na který se chodí hromadně po celých rodinách, aniž by se rodiče zamysleli nad tím, zda je dobrý nápad na tříhodinový hraný film brát čtyřleté děti, které z toho pochopitelně nic mít nebudou, desetkrát za film půjdou na záchod, budou vyžadovat velký popkorn a velké pití, čili se ta návštěva multiplexu dost prodraží. Oni jen prostě ví, že na to viděli upoutávku v televizi (což u samo o sobě značí, že to PŘECE musí být dobrý) a že jim o tom povídal kámoš z práce a že to byla bomba a že na to tuhle vzal celou rodinu.
Nevím, jak v ostatních zemích, ale český člověk je v tomhle velice snadno manipulovatelný.
Co se týče pošetek, tak znám lidi, co prostě kupují podle obalů a nezajímá je, jestli ten film za něco stojí nebo jestli je to šmejd. Prostě se chtějí večer na něco dívat, "tohle podle obalu vypadá jako komedie, tak to zkusím" nebo si říkají, že už si dlouho v trafice nekoupili žádný horor a tak zkusí třeba "tohle." Když jim řeknu, že většina filmů prodávaných v trafikách jsou nesledovatelné s*ačky, tak řeknou "A to je jedno, já se prostě chci jen večer na něco kouknout a tohle jsem ještě neviděl."
Lidi zajímá kvantita, čili mít nejvíce pošetek/DVDček prodávaných v akci, kvalita je druhořadá, ta musí ustoupit. "Přece si nebudu kupovat film za čtyři nebo pět stovek (2DVD vydání nového filmu), když za tu cenu můžu mít třeba deset filmů z trafiky za padesátku za kus."
Stručně řečeno: Když lidi nijak zvlášť nezajímá kvalita filmů, proč by je měla zajímat kvalita, ve které na ně koukají?" Běžný divák odmítá přijmout fakt, že je rozdíl dívat se na film v ořezu 4:3 a v širokoúhlé, tedy původní podobě, natož aby se starali o ostrost a čistotu obrazu.